Zvukové
studio bylo zřízeno v roce 1969 dekretem rektorky AMU Prof. Marie
Budíkové-Jeremiášové a svoji činnost zahájilo na podzim roku 1971 v
adaptovaných půdních prostorách Rudolfina, tehdejšího Domu umělců,
který Hudební fakulta sdílela spolu s Českou filharmonií a Pražskou
konzervatoří. Už od samého počátku byla činnost studia směrována do
třech oblastí: profesionální zvukové výroby orientované zejména na nahrávání koncertů ve všech sálech Rudolfina, realizace elektroakustické hudby v rámci výuky posluchačů katedry skladby a konečně do oblasti hudební akustiky
soustředěné převážně na výzkum dechových hudebních nástrojů. Přestože
prostorové poměry studia byly v Rudolfinu značně omezené (chyběl např.
vlastní nahrávací prostor), jeho technické vybavení se vyznačovalo již
od počátku profesionální úrovní a studio se záhy prezentovalo jako
výrazně profilované zvukové pracoviště. Řada nahrávek byla přebírána
Čs. rozhlasem i televizí, práce posluchačů katedry skladby z oblasti
elektroakustické hudby byly předváděny na veřejných koncertech, bylo
realizováno množství scénických i filmových hudeb, ve spolupráci s
taneční katedrou byly také natočeny gramofonové desky s lidovými tanci
atd. Katedrou dechových nástrojů byl inicializován a podporován
systematický výzkum akustiky klarinetu, který byl též zařazen do
tehdejšího státního plánu základního výzkumu. V rámci smlouvy s
oborovým podnikem Československé hudební nástroje nacházela pak řada
výsledků výzkumu praktické uplatnění přímo ve výrobě hudebních
nástrojů. K výrazným úspěchům Zvukového studia na poli hudební akustiky
patří např. sestrojení umělých úst pro jazýčkové dechové nástroje a
vyvinutí unikátní (patentované) metody měření klarinetových hubiček.
Na realizace prvních nepovinných elektroakustických
kompozic posluchačů katedry skladby navázala v roce 1981 systematická
výuka Technických základů elektroakustické hudby, jejíž původně
jednosemestrální rozsah byl postupně rozdělen do tří semestrů: od
teoretických základů až po praktickou realizaci jednoduchých
kompozičních cvičení.
V roce 1986 byl na FAMU otevřen první ročník řádného
studia oboru zvuková tvorba a Zvukové studio HAMU začalo zajišťovat
výuku Zvukové režie hudební nahrávky, Hudební akustiky, Akustiky
hudebních nástrojů a Hudební elektroniky.
Zvukové studio Hudební fakulty bylo také prvním
pracovištěm AMU systematicky využívajícím výpočetní techniku a v roce
1986 bylo zařazeno mezi pracoviště VVZ MŠMT (výzkumně vývojové
základny). V létech 1989 až 1993 sdílelo studio společně s fakultou
provizorní prostory v Korunní ulici na Vinohradech, kde v roce 1991
natočilo první fakultní kompaktní disk (CD) a začalo systematicky
pracovat s digitální technologií záznamu a zpracování zvuku. V oblasti
hudební akustiky byl započat vývoj progresivních impulzních metod
měření dechových nástrojů.
Přestěhování Hudební fakulty do Lichtenštejnského
paláce na Malostranském náměstí přineslo Zvukovému studiu zcela nové
kvalitativní i kvantitativní podmínky pro jeho další pedagogickou,
vědeckovýzkumnou i uměleckou činnost, a to jak v podobě kvalitních
prostor nahrávacího studia, místností pro zvukovou režii, studia
elektroakustické hudby a bezodrazové komory, tak i z hlediska celkového
přístrojového vybavení.
Počínaje rokem 1994 byla na Hudební fakultě zahájena
výuka oboru hudební režie, ve kterém Zvukové studio začalo zabezpečovat
vedle předmětu Nahrávací praxe též výuku Základů akustiky a Základů
zvukové techniky.
Následně v roce 1996 byl na Hudební fakultě otevřen
první ročník magisterského stupně oboru zvuková tvorba jako završení
předchozího bakalářského studia na FAMU, ČVUT, popř. na jiné vysoké
škole. V témže roce bylo v rámci programu MŠMT "Posílení výzkumu na
vysokých školách" započato řešení projektu VS 96031 "Akustická
typologie přirozených zdrojů hudebních signálů". Pětiletý výzkumný
projekt přinesl zásadní změny v dosavadní vědecké činnosti studia jak
po koncepční stránce, tak i z hlediska personálního a materiálního
zabezpečení. Studio bylo organizačně rozděleno na pedagogické oddělení
zvukové tvorby a vědeckovýzkumné oddělení hudební akustiky.
Významnou součástí činnosti studia se stalo natáčení
CD s předními hudebními umělci, Zuzanou Růžičkovou, Josefem Sukem,
Susan Kagan, kvartetem Rafael, Sukovým komorním orchestrem a dalšími.
Technické vybavení umožnilo též restaurování historických nahrávek,
studiem prošel komplet CD Osvobozeného divadla, unikátní archiv
gramofonových desek Karla Čapka, snímky Vlasty Buriana či Skupova
Spejbla a Hurvínka a mnoho dalších zvukových unikátů.
V oblasti výzkumu navázalo Zvukové studio v průběhu
let úzkou spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT, s foniatrickým
pracovištěm Medical Healthcom, s Centrem kochleárních implantací v
Motole, ale i s Drevárskou fakultou Technickej univerzity ve Zvolenu,
se kterou spolupořádalo v roce 2002 32. mezinárodní akustickou
konferenci v Banskej Štiavnici. Aktivní účast na řadě mezinárodních
sympozií a bohatá publikační činnost oddělení hudební akustiky přispěly
též k vysokému mezinárodnímu hodnocení výzkumného záměru MSM 511100001
"Výzkum vjemu barvy zvuku přirozených zdrojů hudebních signálů ve
vztahu k jejich akustické typologii", jehož řešení probíhalo ve studiu
v létech 1999 až 2004.
Historie zvukového studia